SPOZ- Zemanovci. Proč ne? (Hana Smrčková)

Zemanovci jsou další nově vzniklá malá strana, která má šanci uspět ve volbách do Poslanecké sněmovny. Pokud se o ně blíže zajímáme, zjistíme, že spíše než politickou stranu připomínají svou strukturou občanské sdružení. Na webových stránkách nalezneme programové prohlášení strany, které se vejde na 1 stranu A4. O každé z klíčových oblastí (typu zdravotnictví, energetika apod.) v něm zazní pouze několik rámcových vět. Tyto informace poté rozvíjí obsah v sekci program na cca 1 stranu ke každému tématu. 

Na první pohled se tato úspornost zdá problémem- strana nám říká, čeho chce dosáhnout, nepopisuje už však detailně, jak toho dosáhnout. Myslím, že v kontextu oné struktury strany, o které jsem mluvila, přestává být neobsáhlost programu závadou. Ono totiž není co vymýšlet. Zemanovci velmi dobře reflektují problémy naší doby a z obecně diskutovaných návrhů řešení vybírají ty, které nejvíce odpovídají jejich filosofii. Uvědomují si nebezpečí zadlužování a neslibují, že za jejich vlády se budete mít lépe- slibují řešení tohoto problému. Zároveň je však výběr jejich řešení poněkud sociálnější než u pravicových stran. Na jedné straně považují poplatky ve zdravotnictví za duplicitní platbu, na straně druhé i oni podporují návrh definování standardu (a tím i možnost připlaceného nadstandardu). Takovýchto kompromisů, ilustrovaných právě na stále omílaných poplatcích, v jejich programu najdeme řadu.

Pokud jste tedy příznivcem levicovější politiky, ale uvědomujete si zároveň, že politika Jiřího Paroubka je nereálná, populistická a dovede nás až k pouličním bojům, jako je tomu v Řecku, Zemanovci jsou dobrou volbou. Mají jednu velkou výhodu. Nepolarizují totiž společnost na levou a pravou část, ale v jejich existenci vidím koaliční potenciál se středopravými stranami. Pokud by takováto vláda vznikla, mohli by v ní Zemanovci zastávat roli jakéhosi závaží, aby snižování zadlužení nedopadlo na občany příliš tvrdě, ale zároveň aby se deficit snižoval. Sympatický je i důvod, proč Zemanovci vznikli. Jsem přesvědčena, že se nejedná o nějaké egoistické ambice stárnoucího muže z Vysočiny, ale o občanskou iniciativu zastřešenou osobností známého politika. Jako důvod založení strany ve svém programovém prohlášení uvádějí: „Strana práv občanů vznikla na základě rostoucí nespokojenosti s politickou situací v České republice: tato nespokojenost v současné době dosahuje téměř devadesáti procent. Nedomníváme se, že tuto nespokojenost mohou snížit současní nebo minulí politici, věříme však, že ji mohou snížit sami občané, bude-li jim k tomu poskytnut dostatečný prostor změnou volebního systému.“ 

Změna volebního systému v podání Zemanovců není kupodivu jen populistickým lákadlem. Některé kroky, které chtějí prosadit, mají vcelku rozumnou argumentaci.

1. snížení procenta preferenčních hlasů z pěti na tři tak, aby občané těmito preferenčními hlasy (tzv. kroužkováním) mohli výrazně upravit pořadí na jednotlivých kandidátkách,

2. zavedení možnosti současného výběru z více kandidátek (tzv. panašování) tak, abyobčan při výběru osobností nebyl vázán na jedinou politickou stranu,

3. zvýšení počtu sněmovních volebních obvodů z dnešních čtrnácti na třicet pět tak, aby občan při snížení počtu kandidátů ve volebním kraji měl reálnou možnost všechny kandidáty skutečně poznat,

4. přímou volbu starostů a primátorů,

5. přímou volbu hejtmanů,

6. přímou volbu prezidenta republiky,

7. přijetí zákona o obecném referendu včetně rozšíření možností místních a krajských referend.

Zemanovci si za své heslo vybrali věty, které dominovaly revoluci 1989: „Když ne dnes, tedy kdy? Když ne my, tedy kdo?“ Srovnávat dnešní situaci s rokem 1989 je sice asi trochu přehnané, ale snaha něco změnit, nejen nadávat v hospodě nad pivem (na Vysočině nad slivovicí), je dobrým krokem vpřed.