Z hlavy na nohy!

Nesnesitelná těžkost občanského zákoníku (Kristýna Opletalová)

03.07.2010 11:46

Ne každý ví, že se v naší zemi již od roku 1991 pracuje na novém občanském zákoníku. Po mnoha nesnázích (původní věcný záměr byl odborníky odmítnut) byla jeho osnova dokončena v roce 2005. Následovaly diskuse a dopracování zákoníku. Od konce května 2008 do konce srpna téhož roku probíhalo připomínkové řízení. Občané měli k dispozici emailovou schránku, kam mohli posílat své připomínky. Na počátku roku 2009 byl občanský zákoník předložen vládě. Nyní je vládní návrh k nahlédnutí na internetu: http://obcanskyzakonik.justice.cz/tinymce-storage/files/Vladni_navrh_obcanskeho_zakoniku_LRV_090430_final_s%20obsahem.pdf . Nový občanský zákoník, který nabude účinnosti dne 1. 1. 2012, má celkem 2936 paragrafů. Doposud platný občanský zákoník oproti tomu čítá „pouhých“ 880 paragrafů.

Pro rekodifikaci občanského práva se ve svých programech vyslovily tyto politické strany: ODS, TOP 09, ČSSD, KDU-ČSL a SZ. Zajímalo by mě, co mají o novém občanském zákoníku naši politici nastudováno. Věci veřejné tvrdí, že „není akceptovatelné, abychom dvacet let po revoluci stále používali občanský zákoník z roku 1964“. Zakládá se však jejich nadšení pro nový kodex na jeho důkladném přečtení? Jak je v oblasti práva vzdělaná krasavice Klasnová, jsem už psala ve svém minulém článku. Teď stačí jen dodat, že Radek John, který neví, kolik je v zemi úředníků, by neměl mít možnost rozhodovat o právech a povinnostech jiných lidí.

Nový občanský zákoník vychází převážně z rakouského ABGB (Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch), německého BGB (Bürgerliches Gesetzbuch) a švýcarského ZGB (Schweizerisches Zivilgesetzbuch). První dva zákoníky navazují na tradici římského práva. Rakušané používají ABGB (z roku 1811) dodnes. Na našem území platilo ABGB až do roku 1950. Nový občanský zákoník se tedy pokouší o kontinuitu s obdobím před počátkem vlády KSČ v Československu.

Jak jsem již předeslala, návrh nového kodexu je značně obsáhlý. Důvodová zpráva má přibližně stejný počet stran jako samotný návrh (kolem 500). V textu se objevuje mnoho nezvyklých slov označujících právní instituty známé z římského práva. Věcné břemeno se tak mění na služebnost, způsobilost k právnímu jednání na svéprávnost. Jedním z typů právnické osoby je nově tzv. fundace. A kromě klasického nájmu bude existovat také pacht. Návratu se dočkaly i některé římskoprávní zásady, např. superficies solo cedit (stavbu na určitém pozemku vlastní ten, komu patří pozemek). Poněkud zvláštní se může zdát oživení zásady etsi coactus tamen voluit. Ta umožňuje tomu, kdo jednal pod nátlakem, aby se zasadil o zachování platnosti jednání v případě, že s ním souhlasí.

K nemalým změnám dojde především v dědickém právu. Zatímco nyní můžeme odkázat svůj majetek pouze formou tzv. univerzální sukcese, v budoucnu bude možné zřídit rovněž odkaz či uzavřít se svým dědicem dědickou smlouvu. Odkaz znamená tzv. singulární sukcesi neboli pozůstalost očištěnou od dluhů. Dědická smlouva je zase na rozdíl od závěti dvoustranným právním úkonem, takže ji nelze zrušit pouhým zničením či sepsáním nové smlouvy. Počet dědických tříd se zvýší ze současných čtyř na šest, aby mohli dědit také praprarodiče a další příbuzní zůstavitele.

Velké rozpaky vyvolává §466, který tvrdí, že „živé zvíře není věc“. Jelikož živé zvíře není ani osoba, stává se tak příslušníkem jakési třetí, doposud neznámé kategorie.

Ustanovení o změně pohlaví (§28), pseudonymu (§79), zachycení podoby člověka jen s jeho svolením (§85) a transplantaci (§111) reflektují poměry 21. století. Své opodstatnění mají v dnešní době i předpisy týkající se domácího násilí.

Kdybych mohla mluvit sama za sebe, jsem s návrhem občanského zákoníku spokojená. Vítám návrat ke starší právní terminologii, neboť si myslím, že komunisté svými „moderními“ výrazy udělali v právu akorát nepořádek. Nejsem si však vůbec jista, jak nový zákoník přijme veřejnost. Přestože jsou jednotlivé paragrafy na internetu zveřejňovány již několik let, stále existují lidé o rekodifikaci neinformovaní. A právě tito lidé se budou jednou velice divit změnám v zákoně, kterým nebudou rozumět. Nejvíce mě zaráží propagace tohoto zákoníku v programech politických stran. Nevěřím, že ona pětice stran dovede dostatečně posoudit kvality vládního návrhu a předvídat jeho důsledky. To totiž nedovedou ani skuteční odborníci. Nicméně odsouzení „komunistického“ občanského zákoníku zní dobře a většině politiků se do programu hodí.

Zpět

Diskusní téma: Nesnesitelná těžkost občanského zákoníku (Kristýna Opletalová)

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Vyhledávání

Naruby! © 2010 Všechna práva vyhrazena.